„To, co vy máte v centimetrech, já mám v mozku." zasyčí.
                              
„Klid, skřítku, nečerti se." chlácholí se smíchem drobnou dívku Damien.
                              
Hope je oba zpraží tím nejvražednějším pohledem, který dokáže vyprodukovat a nasupeně si začne cpát papíry do batohu, když do pokoje vejde Josh a všechny přítomné obdaří pohledem plným opovržení. 
                              
„Pošuci jsou na návštěvě..." pronese nakonec otráveně.
                              
Trojice se na příchozího zamračí. 
                              
„Kretén se vrátil." oplatí chlapci stejnou notou Mari. „Vítej doma, předrahý Joshi." 
                              
Hnědovlásek je bez dalšího slova opustí a vydá se do kuchyně pro něco k zakousnutí. 
                              
„No nic... Jdem do pokoje." rozhodne Hope nasměrující své kroky do chodby s přáteli hned za zády. Schovají se do dívčina pokoje, kde rozestaví herní plán Člověče nezlob se.
                              
„Ještě si skočím na záchod." vyhrkne Dami.
                              
Dívky tedy mezitím rozhodí barvy figurek a rozestaví je na plánek. 
                              
„Fakt nechápu, jak přemýšlí..." pronese podrážděně Mari s myšlenkami na staršího kluka. 
                              
„Kdo ví..." odvětí s jasným nezájmem hnědovláska. 
                              
„Hope, tohle přece není normální."
                              
„Neříkej... Ale co já s tím jako zmůžu?"
                              
Blondýnka chápavě přikývne, když dívky zaznamenají tiché zaskučení z chodby za zavřenými dveřmi. Hope se rozšíří zorničky zděšením a bez jediného slova vyletí z pokoje na chodbu, kde jí zrak padne na kamaráda přitisknutého ke zdi v uvěznění staršího chlapce. Dívka se nim vrhne sevříc staršímu zápěstí.
                              
„Joshi, přestaň."
                              
„Musí tě chránit holka, buzničko?" zašklebí se na vyděšeného klučinu Josh.
                              
Hope se podaří bratra odstrčit a poskytnout tak druhému chlapci možnost k úniku. 
                              
„Vypadni." kývne kudrnatá hlavou k pokoji, ze kterého vykukuje Mari. 
                              
Když sourozenci zůstanou sami, Hope pustí bratrovo zapěstí a zahledí se do světle hnědých očí.
                              
„Taky zkazíš každou zábavu..." utrousí znuděně Josh propalujíc dívku pohledem.
                              
Hope pocítí mírné zachvění mezi nimi.
                              
„Nech ho prostě být, nic ti neudělal." 
                              
„A? Je sranda se koukat na jeho vyděšený pohled. Je jak štěně..." 
                              
Dívka se zamračí, pocítí, jak jí v hrudi vykvete chlad šířící se do celičkého těla, jenž se začne chvět. „Proč to děláš?" 
                              
„Jste legrační. Celá ta tvoje partička, takoví malí exoti." zasměje se, chytne dívku za bradu. „Ty nejsi jiná... Jsi prostě jen exot." 
                              
Hope zuří. Hněv jí proudí žilami, vře v nich, touží po tom dostat se ze sevření lidského těla a okusit svobodu.
                              
„Kreténe..." zasyčí rozechvěle.
                              
Na to bratr zareaguje zamračením, a ještě více stiskne dívčinu bradu. „Bacha na jazyk, holčičko. Víš, že tě mám v hrsti." 
                              
Hope se před očima mihne vzpomínka na svět, který se celý rozmazaný točil kolem její osůbky. Vybaví si pobavený smích a záblesky foťáku. Opět cítí nepříjemně teplé ruce svírající jí zápěstí za zády, aby nemohla prchnout. Slyší hlasy příliš vzdálené jejímu vědomí, než aby je dokázala vnímat.